Ano, zbláznila jsem se - to je první věc, kterou bych ráda konstatovala!
Mám velkou a prořízlou pusu! (Toť věc druhá.)
Občas...
... a hlavně na místech, kde se to nehodí nebo ztratí v davu.
Třeba v klubu - když do nás (mě, kamarádky, kamaráda atd.) někdo neustále žduchá, obtěžuje, je vlezlý, sprostý, drzý, dotěrný - to se ta pusa otevře, dotyčnému "promluví do duše" případně se k ní přidá ruka a taky si trochu žduchne. Celou dobu se přitom naivně spoléhám na "gentlemanství" respektive neochotu onoho dotěry uhodit dámu na veřejnosti (problém nastává, když je rušivým elementem ženská, ta by mi asi vrazila raz dva).
Domnívám se však, že kdyby někde na ulici silnější bezdůvodně ubližoval slabšímu, má velká a prořízlá pusa se smrskne, zamkne, mé nohy se mi zoufale vyškrábou na ramena a celá má velkohubá osoba bude prchat do bezpečí za roh, kde bude zběsile uvažovat nad tím, co dělat.
Naštěstí jsem se do podobné situace nikdy nedostala, takže opravdu nemůžu říct jak bych se skutečně zachovala. Myslím ale, že hlavní příčinou přemnoženého výskytu "přehlížeců" na ulicích je fakt, že nejsou schopni chránit, či pomoci sami sobě, natož tak někomu a hlavně proti někomu.
Strach je obrovská brzda!
Já se chci umět bránit! Nechci být "přehlížeč"! Já chci být jako on (viz video)!
(ehm... ať dělám co dělám video sem ne a ne vložit, proto prosím klikněte SEM)
Tento článek jsem publikovala i na slouzivbote.blogspot.com